Mauricius 2018

Rozpracováno!!!!

 

Co napsat o tomhle kouzelném místě, aby to ještě napsáno nebylo a aby to „k něčemu bylo“? 😉

Měna: mauricijská rupie (v domě psaní článku asi 0,6Kč za 1 rupii).

Řeči: Francouzština, angličtina (s obrovskou úspěšností minimálně v základní komunikaci) a potom něco, co se podobá mixu obojího a dalších 5 jazyků a říkají tomu kreolština. Počítat rupije v angličtině umějí všichni 😉 .

Podnebí: V „naší“ zimě jsou na Mauriciu teploty kolem 30°C, ale hodně vlhký vzduch, takže si zajděte do prádelny a můžete si podnebí vyzkoušet 😉 . V Mauricijské „zimě“ (tedy od června do září) klesají noční teploty k extrémním 15°C :-). Na ostrově poměrně často prší, ale pokud v okolí není nějaká tlaková níže, jedná se jen o osvěžující přeháňky, v nejhorším nějakou tu bouřku. Nicméně pořádná tlaková níže může přinést i týden špatného počasí. Teploty v takovém případě zůstanou nad 25°C, takže není třeba řešit nějaké velké oblékání. Jenom deště na Mauriciu dokáží být hodně výživné, takže nejen přibalit pláštěnku, ale počítejte rovněž s problémy v dopravě. Přece jen, když se zaplaví nějaká silnice, není to většinou kudy objet.

Doprava na ostrov: přímé linky létají (v době psaní článku) pouze z Kolína a Vídně (a na místě jsme se dozvěděli, že i ze Stockholmu – neověřeno). Cenově zajímavá je cesta ze Ženevy s přestupem v Jeddahu (Saúdská Arábie). Bohužel přestup v JED je za trest. Letištní hala velikosti fotbalového hriště = nedostatek prostoru a nedostatek židlí nebo lehátek. Plus záchody takové, že se vyplatí tři dny předem držet půst, abyste je nemuseli navštívit.  Je třeba sledovat portály s letenkami v akčních cenách, potom se na Mauricis lze dostat „za hubičku“ (od €350), ale z ČR asi ne moc komfortně. Někomu možná může vadit, že cestování s linkami Saudian Airlines ctí všechny zásady konzervativního islámu. Ne, že by vás nutili letět v noční košili, nebo v ženský obleku ninja, ale na krátké kalhoty, sukně, nebo tílka zapomeňte, to vás ani nenechají odčekovat zavazadla. Myslete na to, až potkáte někoho v noční košili, případně černý zavřený deštník s průzorem v Česku na ulici a připomeňte jim prosím, že u nás zase máme naše pravidla.

Doprava je na ostrově „jihoevropsky“ intuitivní, čili trochu nepořádek. Na rozdíl od jihoevropsky dopravně intuitivních území (Sicílie, Řecko) se zde jezdí „po anglicku“, čili vlevo. Zvyknout se na to dá po několika kilometrech, ale nenechejte se ukolébat svojí dokonalostí, nebo (pravděpodobně při odbočování vpravo) skončíte v protisměru a budete stát čelem k místnímu vozidlu a překážet mu v cestě.  Potom budete vymýšlet vhodný úsměv na řidiče, aby byl dostatečně omluvný, ale zároveň jste nebyli úplně za blbce. Takže před cestou dopuručuji minimálně před zrcadlem trénovat grimasy ;-). Mimo dálnic (kterých je pomálu a jsou poměrně často přerušeny kruhovými objezdy) jsou silnice poměrně úzké a parkuje se na hovado, takže průjezd městem je občas o nervy. Vzdálenosti sice nejsou velké (od pobřeží k pobřeží po silnici max do 100km), ale vzhledem k výše zmíněnému raději počítejte s průměrnou cestovní rychlostí kolem 30-50km/h. Mimo autobusů (jejichž řidiči před tím museli pracovat jako kaskadéři) je třeba dávat pozor zejména na tisíce psů, kteří se sice chytře poflakují na krajnici, ale občas se rozhodnou otestovat vaše reflexy.

Já se tady chladím ve stínu, závidíš? 😉
Bafani čekají na příležitost otestovat připravenost projíždějících řidičů

No a občas natrefíte na fakt výživnou díru ve vozovce nebo – při deštích – na menší jezírko. Když nevíte kudy kam, začněte troubit, dělají to tak všichni ;-). Extra kapitolou je jízda po tmě, protože k výše zmíněnému si přičtěte neosvětlené cyklisty, oslňující protijedoucí vozidla, nebo hlouček veselících se hodně tmavých lidí v tmavém oblečení u neosvětlené krajnice. Benzín stál v roce 2018 cca 47 rupií, tedy €1,2.

Další možností dopravy je lehce adrenalinová cesta busem. Jízdní řády nehledejte, ale linka za čelním sklem na cedulce inzeruje název destinace, případně steward/ka i ochotně poradí. Zastávky jsou označeny skromnými tabulkami BUS STOP, ale pokud se vám k nejbližší nechce chodit, mávněte na projíždějící autobus, skoro jistě vám zastaví a nabere vás. Ceny za tuto atrakci se pohybují v desítkách Rupií.

Busem do Central Facq

Na kole nebo na skůtru bych to asi moc neriskoval, zvlášť v místech, kde je doprava trochu hustší. Potom zbývají ještě taxíky, které nemusí být extra drahé, ale cenu je třeba si domluvit dopředu, protože může být velice flexibilní.

Koupání v oceánu: celý ostrov obepínají korálové útesy, díky nimž je u pobřeží klidná voda, protože vlny se lámou stovky metrů od pobřeží (samozřejmě s vyjímkami, kdy se vlny rozbíjejí přímo o skalnaté pobřeží, ale takových míst je po obvodu ostrova poměrně málo). Koupání v oceánu, ideálně spojené se šnorchlováním, lze doporučit na východním pobřeží, případně na jihozápadě ostrova u hoe Le Morne. Západní část ostrova je tusisticky více využívaná, tím pádem pláže obsazenejší a pobřeží většinou není nijak kouzelné. Co se týče fauny, obvykle stačí udělat pár kroků do vody (lépe v botech, či ploutvích, protože pichlavé potvory se vyskytují poměrně hojně a to už po několika krocích do „hloubky“ – hloubka v místním pojetí je tak metr vody), kouknout pod hladinu a máte vymalováno. Korály, barevné rybky, ježci, hvězdice a spousta další havěti. Občas je možné se setkat s poměrně silným proudem ideálně rovnoběžně s pobřežím. Lidé se v tom normálně koupou a nevím, že by to někoho odneslo do neznáma a už nevrátilo. Při šnorchlování to lze využít k tomu, že si po břehu popojdete pár set metrů porti proudu a potom se necháte volně unášet až k místu, ze kterého jste vyšli. Šnorchlování pro lenochy.

Le Morne
Jedno z mála míst, kde se vlny tříští až o břeh ostrova – poblíž Poste Lafayette

Gastronomie: po místních restauracích si můžete objednat třeba rybu s hranolkami, čínské nudle (překvapivě chutné a občasná příloha rosolovitých kuliček nejistého původu probouzejících fantazii – materiál maso, zelenina?), panini, těstové šátečky s masovou náplní, rýži na indický způsob, nebo poměrně dobré kuličky o vekosti vlašského ořechu ze smažené drcené čočky. Na ulicích se prodávají ananasy, okurky (oproti znojemským jsou obrovské a světle zelené, kokosy, lilek a další místní ovoce), pomeranče, lilek a spousta plodů evropanům ne moc známých.

 

Zajímavá místa: (výčet rozhodně nebude kompletní, pouze „ochutnávka“)

  • Za návštěvu určitě stojí Black River Gorges National Park na jihozápadě ostrova. Už proto, že na jednom místě je tu koncentováno spousta zajímavostí. Namátkou vodopády, velký hinduistický areál, továrna na čaj, nádherné výhledy na hory, Země Sedmi Barev (ale nebuďte zklamáni z rozlohy této zajímavosti – je to zhruba velikost fotbalového hřiště; na fotografiích to vypadá mnohem větší), továrnička na rum Chamarel ;-), a v blízkosti parku nádherné pláže na jihozápadním pobřeží kolem Le Morne.
Seven Colored Earth

 

  • V jižní části ostrova je malá farma, která funguje zároveň jako zoo s názvem La Vanille. Asi nejvíc fanscinující jsou želvy obrovské, díky neustálému kontaktu s lidmi zcela sebevědomě vystupující, v množství desítek kusů (těch opravdu obrovských, malých jsou na farmě stovky). Nicméně farma se ve velkém zabývá rovněž chovem krokodýlů, kteří se krmí každý den v 11:30. Jinak leží u vody a tráví.
Trávící krokouš
Želva obrovská „na procházce“ 😉

 

  • Kousek od La Vanille jsou menší vodopády Rochester Falls (3km směrem na západ). Trochu hůře se v poslední fázi hledají, ale pokud věříte mapě, nebude problém. Kdyby vás těsně před vodopády odchyli nějací „průvodci“, neberte nic a dohodněte si předem cenu za „průvodcovství“, které je značně neoficiální. Není se čeho bát, ale ušetříte tak zklamání „průvodce“ nebo sebe. Jinak jsou vodopády samozřejmě přístupné i bez průvodce, jen se ze západního břehu hůře hledají.
Rochester Falls
  • Výlet na ostrov Ile aux Cerfs (východně od městečka Trou des Douce). Ostrůvek, jehož velkou část zabírá golfové hřiště a je obklopen náhernými plážemi. Koncentrace ježků ve vodě je trochu větší, takže boty nezbytností. Na ostrůvek se pořádají výlety z přístavu Trou d`Eau Douce, většinou si vás průvodci sami naženou, ale kdyby ne, stačí se jen zeptat, pak už se o vás poperou.
Pláže na ostrově Ile aux Cerfs
  • Severovýchod ostrova není moc zajímavý, resp. zajímavost směrem od jihu končí přibližně na úrovni Roches Noires, přesun na sever např. do Grand Baie (např. Mont Choisy Beach, která trochu připomíná náš Mácháč 😉 ) dává větší smysl.
Mont Choisy Beach

 

« 1 z 2 »